Když jsem chodila dřív na hodiny zpěvu, dělali se mnou učitelé různá cvičení a já vlastně netušila proč. Nevěděla jsem, co mám sledovat u kterého cvičení. Je pravda, že dřív se učilo hodně věcí jen tak, že je student přijímal a neptal se PROČ. Naštěstí je to teď už většinou jinak.
Přijde mi důležité, aby zpěvák věděl, čemu má ve cvičení věnovat pozornost a proč.
Cvičení s vokály dělám většinou po brumendu a trrr. Cvičení bývá v rozsahu kvarty – sexty, podle pokročilosti zpívajícího. Ale občas vymyslím i něco na místě. Zpíváme většinou HA – HE – HI – HO – HU, ale také občas Ja-je-ji-jo-ju, nebo použijeme ň, m, l, prostě cokoliv, co je v tu chvíli nejlepší.
Při tomto cvičení sledujeme uvolněnou čelist a uvolněný jazyk. Takový jazyk vypadá relativně tlustý a špička leží hned za spodními řezáky a kořen jazyka zůstává volný. Také hlídáme, aby barva jednotlivých vokálů byla hodně podobná.
A – jazyk je volný, špička za předními zuby.
E – Jazyk se rozšíří v oblasti spodních stoliček, špička za předními zuby. Koutky se NEROZTAHUJÍ.
I – kraje jazyka se zvedají k horním stoličkám, špička je stále za předními zuby. Koutky se NEROZTAHUJÍ.
O – jazyk je volně v puse a pracuje jen ústní kruhový sval. Vím, v češtině (nejen) odjíždíme při O s jazykem dozadu. Mnoha lidem pak ale ztuhne kořen jazyka, nebo se jen polohou jazyka velmi změní barva.
U – Jazyk volně v puse a pracuje jen ústní kruhový sval. Tady je to v češtině podobné, jako u O.
A tedy proč?
♫ Vokály s uvolněným jazykem se tvoří relativně snáz v celém rozsahu.
♫ Mnoha lidem tuhne jazyk v místech, kde mají problém. Pokud dokáží v tu chvíli udělat cvičení s uvolněným jazykem, jsou schopni dostatečně uvolnit jazyk i v problematickém místě.
♫ Pokud ovládáme zpívání s uvolněným jazykem, je pro nás snazší jej zpevnit či tvarovat podle zvuku který chceme a pracovat třeba s měkkým patrem.
♫ Tedy pokud ovládáme zpěv s volným jazykem, většinou ovládáme my jazyk, a ne jazyk nás! A to se vyplatí!