Že někdo tlačí na hlas, nebo že zpívá krkem slyšíme celkem často. Ono se také krkem zpívá a hlasivky jsou určené k TLAČENÍ , ale při zpěvu se to nehodí.
Mnozí začátečníci netuší, jak poznat jestli „tlačí“. Opravdu máme hlasivky kvůli tomu, abychom lépe tlačili, ale to je spíš vtipná vsuvka týkající se nejdůležitější funkce hlasivek. Když totiž tlačíme (na záchodě ), semknou se hlasivky k sobě, a tak uzavřou vzduch v plících, a tedy když zatlačíme (v břiše), má to ten správný (vylučovací) účinek :-D. Kdybychom totiž hlasivky nesevřeli, spíš bychom při tlačení vydechli a naše břišní snažení by nepřineslo výsledek. Při vyšetření na foniatrii vám také většinou doktor řekne- teď zatlačte jako na stolici – a sleduje u toho, jak se hlasivky sevřou.
Když také nasadíme jakýkoliv vokál tak, aby začátek byl pevný, pocítíme, kde máme hlasivky. Při tomhle nasazení se hlasivky sevřou a po chvilce je prorazí vzduch, čím vznikne ten pevný razantní začátek (tvrdý hlasový začátek). Tohle zavírání hlasivek používáme i uprostřed slova (třeba NEÚNAVNĚ, ZAOBLENÝ…).
Když budeme mluvit, nebo zpívat dyšně, tak se naopak hlasivky k sobě nedostanou úplně. Když si oddychneme se zvukem, většinou vytváříme hlas relativně volně a pocit v krku je rozdílný než při tlačení. Tak si to pojďme vyzkoušet: Zatlačit a nasadit vokál a pak nasadit dyšné oddechnutí. Cítíte ten rozdíl, že? A asi lépe cítíte, kde se to děje.
A teď nasadíme dyšný tón a můžeme jej pomalinku zbavovat dyšnosti, ale v krku bychom měli mít pocit stále stejně volný.
Tak co? Funguje?
Rozhodně tím nechci říct, že máte zpívat dyšně, i když je to takový sexy efekt. Mnohým mým studentům to však funguje jako návod, jak lépe cítit tlak či volnost v oblasti hlasivek.
Video k tématu najdete zde: